Memory

24. října 2018 v 10:14 | Martik |  moje psaní
Jak málo stačí aby duše byla
trýzněna vzpomínkami
co nenechají mě spát
Proč?
protože slzy do očí se valí
a zapomenout se nedá
vše okolo mě skrývá příběhy
na časy štěstí i strastí
a proč se stává ironií
že ta vůně stále voní
i bez tvé přítomnosti
jednou ty vzpomínky snad vyblednou
a ztratí tu bolest co nyní přináší
 

Obloha z hvězd

24. září 2018 v 13:54 | Martik
Útěcha pod temnou oblohou se skrývá
a mezi hvězdami se má mysl toulá
snad potkám toho kdo mi napoví
jak žít s tou ironii svědomí
tam mimo zem snad žije ten
co s moudrostí byl narozen
možná se s nim jednou setkám
a on stanese tím kontaktem
jenž vesmírem byl naveden
a se svitem hvězd přiveden
snad se sen jednou naplní
a skutečně mi odpoví

Vášeň

17. září 2018 v 22:16 | Martik |  moje psaní
Co zbyde když vášeň a chtíč vyprchá
asi jen bezradnost a strach
jediné co přetrvá je touha,
která bezesná se může zdát
již nechci se jen trápit
a srdce nechat soužití
co by se mohlo stát
až přestanu si lhát
že nic zlého se nemůžu přihodit
a přesto slza kutálí se po tváři
jen veselé se netváří
 


Srdce lovce

28. srpna 2018 v 11:01 | Martik |  moje psaní
Jsem kdo jsem co vic chci
než toulat se po kraji
s tou troufalou vášní
co nejde ovládnout
a každou noc se vydat
na lov vzpomínek,
které se s mlhou rozplynou
proto nemohu spát
tak klidně jako jiní,
protože jsem srdcem lovec.

Nemohu se vzdát své minulusti
ale přesto musím doufat v budoucnost
nad kterou visí velký otazník
co čekat mohu ?
když mé ruce jsou zašpiněné krví
a okolo mě je mnoho zbraní
jen nekoho zraní

Zapomnění

13. srpna 2018 v 17:34 | Martik |  moje psaní
Proč slzy jsou slané
a hořké se mohou zdát
jen pláč co neutichá
se ve vodopád zvrtne
co s osamělosti duše se snoubí
už dávno nikdo slzy nevidí
nebo spíše jen přehlíží
možná proto že se smutkem kráčí
i bez utěšené zapomnění

Další články


Kam dál