Útěcha

Úterý v 13:05 | Martik |  moje psaní
Co mohl jsi mi nabídnout
že směla jsem tak klopitnou
propast touhy překročit
a vše zcela jistě otočit
proč právě kráčím tmou
co míjí se zde s ozvěnou
proč tak rychle stmíváse
a já zde stále stojím sama
beze slova lituji svých rozhodnutí
již nezbyla marná přání
co tak lákavě slibují
 

Nula

14. ledna 2018 v 0:17 | Martik |  basničky
Co nachází se v počátku
kdo odpočítá pozpátku
přec dostane se do nuly
kde vše začíná i končí
s grácii a elegancí
zde víra s touhou tančí
bez zbytečných falší
proč v tom to bodě
dá se mluvit o svobodě
i absolutní vědčina
s pouhou nulou začíná
jen málo kdo si představí
co vlasně zmůže svědomí

Sliby

4. ledna 2018 v 20:13 | Martik |  moje psaní
Proč slibovat a bořit
sny co v poslední minutě
rozplynou se v setině
kdy nepřidáš se k věd-čině
možná jednou najdem cestu
jak plnit sliby co dány byly před lety
a přitom neuhnout z cesty
co nerovná se může zdát
ale ty se nesmíš vzdát
 


Odraz

11. prosince 2017 v 13:59 | Martik |  moje psaní
Proč zášť se střídá s city a jen mezi věty vkládaš slova co já nevyslovím na hlas proč jen zášť pře trvala a z důvěry zbyl jen chabí odraz v zrcadle co na střepy se rozbije už dávno je pryč to co tě kdysi hřálo na srdci už je blázen věří v zázraky

Naděj

9. prosince 2017 v 22:30 | Martik |  moje psaní
Samota se ne ztratí pod krůpěj
co v noci měsíc zakryje
proč nikdo při mně nezůstal
a jen málo kdo pozná rozdíl
mezi falší co vítězně zde plála
a oheň hněvu přikrmila
kdo vzpomene si na časy,
které přibraly do krásy
a bez nadsázky řekne ti
že časy příští se tu tříští
a zítřek je na hraně
co povstane z naděje

Další články


Kam dál